Tak trochu pokročíme, už týden se chystám napsat další čtení na dobrou noc.
Zatím poslední várka nových dílů, za poslední měsíc jsem do auta nastrkal asi 30 tisíc:
Na úvod jsem rozřízl vysoušeč klimatizace, abych se podíval co v něm je, protože tu byla nedávno rada mezi Jaraxem a Raisidlem, že je zbytečné to měnit, ať se po dívá dovnitř. Tak jsem se podíval a je to obyčejný odkalovák ve kterém je nádobka se silikou nebo něčím podobným v nádobce, kterou uzavírá víčko přitlačené pružinkou, aby substrát mohl přijatou vlhkostí nabobtnat. Domnívám se tedy, že výměna je při větším servisu na místě, protože silika bude nasycená.
Předminulý víkend jsem shodil kopající brzdy na předku a namontoval nové kotouče Brembo MAX a nové destičky Ate. Doufám, že se nepotvrdí teorie Raisidla, že pokud není oboje od stejné značky dělané pro sebe, tak to může jít zase do kytek. Desky Brembo mi prodejce zajistit nedovedl a trochu to spěchalo. Kotouče jsou drážkované, vypadá to tunersky, ale třeba se to osvědčí. Při silnějším brzdění ty drážky trochu bručí, asi jako když jedete na hrubém vzorku pneumatik, ale nepříjemné to není.
Staré brzdy:
Nové:
Vyměnil jsem taky pravý čep řízení, nový MOOG vydržel asi dva roky a 25 tis km, jeho místo převzal Lemforder. Trochu hloupé bylo to, že jsem ho nemohl stáhnout ani stahovákem od Drapera, stahovák našponovaný až se ohýbal, měl jsem ho podložený heverem, aby na to působila i hmotnost auta, mlátil jsem do něj kladivem, nahříval oko PB hořákem a ani ťuk. Nakonec mi pomohl otec fíglem, kdy se vzala dvě velká kladiva a silou se s nimi zároveň bouchlo ze dvou protějších stran toho oka ve kterém vězel čep. To oko se na chvíli zploštilo, čep pustilo a vyletěl ven. Bez této poněkud brutální rady bych na to koukal asi ještě teď.
Abych se nenudil, tak jsem vyměnil baterku za rok starou Exide z Jaguaru, který se kterým nemám čas jezdit. Pásla tam lépe než dosavadní Banner, sedlo i odvětrání, jde hezky vyndat a má vyšší startovací proud. Někde jsem četl, že Exide dodává baterky do prvovýroby BMW, ale co je na tom pravdy nevím.
Nevíte někdo, proč je v tom deklu mikrospínač? V mém autě není, položil jsem ho tam jen na fotku:
Fajn je, že se tím vyřešil problém s Webastem, které teď topí jak má.
Taky jsem shodil sání, které jsem chtěl vyčistit, přetěsnit a hlavně v něm vyměnit membránu, kterou jsem považoval za příčinu občas kolísavého volnoběhu. K mému překvapení bylo sání bez jakéhokoliv karbonu, čisté a membrána fungovala. I přesto jsem už dal novou, vše na nová těsnění a složil to zpátky. Na čelním víku sání jsem nemohl povolit šrouby, prvně jsem rozlomil bit, pak jsem strhl vnitřní hvězdičku - torx v šroubu. Došlo až na moji oblíbenou metodu - navař na šroub vratidlo a povol.
Co mě mrzí je to, že to začalo studené pískat, asi je na novém těsnění nějaká hranka nebo jsem z nějaké hrany setřel karbon (tato závada pomalu mizí) a hlavně, že je to na volnoběh snad ještě víc nervózní než předtím. Nové neoriginální těsnění bylo tvrdší než originál, tak to asi netěsní dokonale, nebo je na vině něco jiného - poradíte?
Když bylo sundané sání, mohl jsem konečně vyměnit vadný senzor klepání, který mám už dva roky koupený nový BOSCH za 2500 Kč. Sranda je, že tam jsou čtyři a jsou na nich popraskané kryty a odpadené kontakty. Jeden jsem tedy vyměnil, u zbylých jsem odpadlé kontakty zpátky naletoval a přemázl je černým silikonem, aby byly trochu chráněné. Máte s tím zkušenost? Pokud to bude nutné koupím i ty tři zbylé, ale dát deset tisíc za 4 senzory je docela luxus.
Nastavila se geometrie, opravil jsem vadný kontakt v mlhovce, co mi psal BC, vzal jsem plnou a konečně jsme se dostali k tomu proč to auto máme. Měli jsme namířeno k Baltu.
První turistická past, škoda toho Disneylandu okolo, jinak by to byla pěkná stylovka, takové éro s ohnutou vrtulí:
Pochopil jsem proč se té zemi říká Polsko, je to totiž jedno velké obilné pole, sem tam borový les, nic víc. Osídlené je to stylem co pár hektarů domeček se stodolou, taková soustava hospodářských polosamot kdysi sdružených do kolchozu. Srandovní je, že moderní kombajny jsme na poli viděli asi 4x a pak nespočet těch neprodaných v zastoupení výrobců. Pole dodnes sklízí na archaických strojích bez kabin natřených červenou základovkou! Řidič sedí na kozlíku, před ním je volant a zábradlí, aby naspadnul na lištu. Paří na něj slunce a žere všechen ten prach na nekonečných lánech. Tyto kombajny jsou všude po celém Polsku plus traktory Zetor nebo jejich ekvivalenty někdy ze sedmdesátých let, mnohdy také bez kabiny, tahají zpravidla dvě vlečky za sebou, takže se po silnici hezky vlní. Z toho obilí co nevyvezou do zahraničí asi pálí vodku nebo tím krmí koně, protože všude u rychlostních silnic jsou cedule, že tam nesmí potahy. Kdyby ze všeho měli dělat chleba tak z těch bochníků postaví každý rok nové velkoměsto. Taky se mi líbily staré náklaďáky STAR, vypadají jako ROMAN z filmu Smrt stopařek. Autobusy jsou takové delfínovité, tramvaje užší než u nás.
Cesta tam byla v pohodě, mají poměrně velkou síť nových magistrál, dva proudy v každém směru. Oproti nám ale mají ve skoro každé zatáčce omezení na 70, tu magistrálu protíná co kilometr nebo dva úrovňové křížení, opět se sedmdesátkou, v každé druhé obci je radar, atrapa radaru nebo alespoň značka, že tam radar bude (s dodatkem v úseku třeba 4 km). Každé třetí auto má na střeše anténu CB, čímž bojují proti kontrolám rychlosti. Policisté používají radary, co vypadají jako kamera a asi od nich dost bolí ruka, několika jsme projeli, nikdo nás oproti ČR nestavěl. Taky je srandovní značka pozor zvěř a pozor konec zvěře. Pozor zvěř na úseku do další vesnice, v další vesnici konec zvěře, za vesnicí pozor zvěř (km podle vzdálenosti do další vesnice), v další vesnici konec zvěře.... jen dvakrát jsme viděli někde mimo cestu srnu, jinak nic. Vzhledem k tomu, že jsou ty značky všude, ztrácejí smysl. Co se mi naopak líbilo je to, že rychlostní limit v obci neurčuje cedule s názvem obce ale cedule s obrázkem obce, to je praktické. Na spoustě míst, ale chybí ukončení a pokud si myslíte, že na to zase zapomněli, tak po třech kilometrech, kdy už jedete zase 90 zjistíte, že je ta obec jenom enormně roztáhlá.
Za použití dálnice jsme platili mýto 18 Kč, ale ty mýtné brány nejsou ještě všechny v provozu a jeli jsme po té dálnici jen mezi dvěma sjezdy. Spíš byla sranda, že za hranicemi nebyla nikde směnárna, tak jsem se bál, že dojedeme k mýtu a nebudou brát karty. Naštěstí to vyřešil bankomat cestou v nákupáku, který jsme míjeli.
Spotřeba vyšla moc pěkně, podle BC 9,5, podle dotankování z plné na plnou 8,5 s klimou, což je luxus. V Elblagu jsem bral plnou na Shellce, VPower asi za 32 Kč litr, bavil jsem se s borcem co ty stojany obsluhuje. Ptal se jestli je to model ve kterém je už moderní motor z novější řady, na výkon a spotřebu ve městě. Když jsem mu řekl, že to jezdí město za 12-13, tak říkal, že to je OK. Jeho kamarád prý má E38 a je s tím spokojený.
Jak mi nevadila cesta tam, tak zpátky ty bylo fakt nepříjemné. Začalo to tím, že jsme projížděli oblastí, kde byly radary v každé i sebemenší vesnici. Snažil jsem se dodržovat celou cestu, přece jen jsem cizinec a předpisy dané země jsou pro mě dvojnásob závaznější, ale v jedné obci mi najednou něco oslnilo oči. Přítelkyně si ničeho nevšimla, ale já jezdím v polarizačních brýlích, tak jsem mohl mít ten vjem jiný. Tak jsem se vrátil a koukám, že tam radar skutečně byl, jen nevypadal jako obvykle, tedy jako sloup nebo budka na sloupu, ale jako bílá vyřazená lednička s okénkem, na dvou rudlových kolečkách s rudlovými řidítky vystrčená před místní fízlárnu. Chvíli jsem měl chuť ji naložit do kufru a hodit cestou někde do rybníka, protože jsem se dodržovat fakt snažil, ale v daném místě jsem se zakecal nad krásou místního hrázděného kostela a unaven neustálým hlídáním rychlosti jsem to pustil na chvilku asi na pětašedesát. Tak teď doufám, že mi nepřijde pohlednice.
Jak se setmělo začal na silnicích boj o život. Řidiči kamionů jezdí hlava nehlava, limity nezájem, řazení do pruhů nezájem, červená mnohdy nezájem. Z leva kamion, zprava kamion, za sebou kamion a jedeme. Cesta zpět měřila 1100 km a jel jsem ji na jeden zátah. Musím říct, že už před Polským Těšínem jsem myslel že chcípnu únavou a z Ostravy do Brna jsem se odstrkoval i ušima, abych už mohl do postele. Z auta jako takového jsem ale nikdy unavený nebyl. Nemá sice lámací sedačku a masáže, to je jiný level, ale sedí se v něm i tak super a vede se pěkně.
Cestou jsem potkal pár E38, nějaké 740d, docela pěkné, jedna asi benzínová stála v odstavném pruhu, chlap koukal do motoru a v ruce měl nádobu s vodou, možná prasklá hadice, potkal jsem i dvě E32, zdravil jsem se s jednou E34 a zdravila mě i nějaká E39, asi mu přišlo fajn, že vidí klasiku na výletě. U hotelu jsem ráno našel vedle své E32 E38, někdo ji tam nechal ze solidarity, protože na tom místě oficiálně parkovací místo nebylo. Byla trochu oškubaná, ale bylo na ní vidět, že ji má někdo i tak rád. Asi jako ta moje. Nechal jsem mu za oknem lístek s adresou našeho fóra.
Kdyby někdo čekal, že v Polsku narazí na jejich stará auta, tak je na omylu, za celých těch skoro 2000 km a týden pobytu jsem viděl 3x Fiat 126p, 2x 125p, jeden Polonez, jednu Warszawu a jednu Syrenu. Zbytek je buď ve sbírkách nebo sešrotovaný.
Jinak dovolená dokonalá, navštívili jsme vodní kanál, kde místo zdymadel přetahují lodě po železnici, národní park s písečnými dunami, kde si připadáte jako na poušti, hrad Malbork, který byl několikrát rozbořen, naposledy za 2. světové vyhozen do vzduchu a znovu postaven, dva majáky, vylezli jsme na dvě vysoké kostelní věže, koupali se v tom národním parku na krásných čistých plážích s bílým pískem a oblázky, kde nebyli skoro žádní lidé, vyzkoušeli jsme všechny typy ubytování od kempu přes motel po nový luxusní hotel, kde byla v koupelně televize, telefon do recepce a elektronický bidet Toshiba. Prošli jsme si přístavní město Gdaňsk, navštívili jsme přístav a viděli pár fakt velkých lodí, jednu raketovou základnu, promenádu Sopot s nejdelším molem a tak... Skoro všude bylo vstupné pro dospělé 36 Kč, sem tam bylo něco dokonce zadarmo. Lidé vlídní, domluva bezproblémová, česky to jde skoro lépe jak anglicky. Rozhodně doporučuji. A taky doporučuji se vyhnout letoviskům, atrakcím a stánkům, to by mohlo jinak dobrý dojem zkazit.
Pár fotek pro představu:
Před zvedacím mostem v Elblagu:
Místní E34
První auto za mostem je sedma. To město bylo celé srovnané se zemí, historické centrum je taková volná replika, na náměstí vidíte naznačené základy domů, které tam dříve stály a udělali z toho takové pietní náměstí.
Malbork, na foto je vidět, z čeho to po válce opravovali
Kačena celá v žárovém zinku, ta bude asi věčná. Měli sraz, podle čísel jich tam bylo víc než 2000, potkali jsme jich nespočet.
Hezký poutač na hospodu:
Tanker jedoucí do rafinérky, která mimochodem dost nechutně smrděla a nebyl u ní levný benzín
Tuto výstavu v Gdaňsku jsme bohužel nestihli
Polská poušť
A konečně až sem, na konec světa dojela moje drahá oškubaná sedmička:
Viděli jsme toho několikrát tolik, ale nechci vás tím zatěžovat. 8o)
. Jinak k těm deskám/kotoučům jsem mluvil jen o vrtaných Zimmermannech - tam může být problém, ale nevztahovat prosím kamkoliv jinam. Naopak jiné druhy kotoučů/desek/výrobců fungují v rozdílném spojení i lépe (Ate+Textar apod.). Dej vědět kolik ten Reinz vydržel, mě dávali VR jen v servisu bez mého vědomí a vždy teče 
- tip na úsporu práce je Elring, protože ten pro BMW těsnění vyrábí do prvovýroby již hoooodně let. 
