Spooner píše:Taky klobouk dolů

.
Zaujalo mě, že rozdíl brzdné dráhy samotného vozidla bez nákladu a vozidla se zátěží 400kg v zavazadlovém prostoru je jen něco málo přes půl metru

Na to mám vysvětlení (doufám, že správné

). Když to bylo nezatížené, tak se to stavělo na předek, zadek byl odlehčený a předek to neudržel.
Při zatížení zadku se sice navýšila setrvačnost, ale bylo tam lepší rozložení hmotnosti na nápravy při brzdění, takže to vyšlo tak, jak je napsané.
Tady jsou vidět extrémní rozsahy klopení s různě naloženým vozíkem při deceleraci (náklad vzadu) a akceleraci (náklad vepředu). Podobně se to chovalo i bez vozíku:
Tuto fotku miluji, brzděný přívěs v akci, není to kouř, ale pára z navlhlého okruhu:
Pak se na tom mohl podepsat technický stav auta. Jezdilo se s Cromou, odjezdila celý den ostrých brzdných zkoušek na okruhu s vozíkem, na kterém byla až tuna štěrku, v autě tři lidi. (Jen tak pro zajímavost - Stiga dělal Čertoslav odsud z fóra.) Plný plyn a plné brzdy. Měla opotřebované tlumiče a nešlo ABS, u zdravého auta by výsledky mohly být jiné. Jezdil jsem s ní šest let před tím a máti ji pak ještě rok dojížděla do práce, ale to už fakt mlela z posledního. Zažil jsem s tím autem strašně moc, když jsem odevzdával na vrakovišti klíčky, měl jsem dobrý pocit, že jsem si jí pořádně užil.
Druhý problém byl v tom, že akcelerometry, z kterých jsem to počítal, zkreslují měření při náklonu vozidla. Dělal jsem na to korekční přepočet. Na začátku měření jsem měl z každé jízdy průběh akcelerace v čase, vše ostatní jsem přepočítával v excelu prvním a druhým integrálem a nespočtem filtračních vzorců a pomocných výpočtů. Ta tabulka měla čtvrt giga jen v číslech a grafech, žádné obrázky, 36 listů, každý byl skoro plný. Dělal jsem na tom tři měsíce nonstop.
Ke konci už mě tak bolela záda, že jsem si natáhnul prodlužovačku do sedmy, postavil jsem ji čumákem proti svahu, abych pololežel a užíval si u toho pořádnou sedačku. Mám z toho ještě schovanou fotku:
