Konečně jsem se dostal k počítači a fotkám, takže sepíšu krátký referát na téma Výlet do Mnichova
.
Jak už to bývá, když se má něco posrat, posere se to v tu nejméně vhodnou dobu. Loni jsem vyměnil expanzku a letos přišla řada na chladič.
Víkend před odjezdem jsem jezdil sedmičkou a zpozoroval jsem, že na řidičově straně pod přírubou s hadicí netěsní úplně spoj chladiče plast/hliník. Nic extrémního to nebylo, ale věděl jsem, že je jen otázka času, kdy to povolí víc. Prozatím se to ve spoji "jen" rosilo a byl cítit frydex.
Hned začátkem týdne jsem začal řešit nový chladič NISSENS přes RALL s tím, že buď si najdu čas na výměnu ještě do konce týdne nebo pojede nový chladič se mnou v kufru a bude se měnit na cestě až v případě nouze. Jenže RALL, i když měli chladič skladem, nebyl schopen zboží dodat. Prý to byl poslední kus, který nemůžou najít ve skladu a další NISSENS objednat neumí. Toto čekání mě zdrželo natolik, že jsem vyrazil na cestu bez něj
.
Výjezd z Ostravy byl ve 2 v noci z pátku na sobotu. Nakonec jsme byli domluvení jen 4 lidi, dvě auta. Moje 750iL a kamarádova e92 330i.
Ale kde se vzala, tu se vzala, přijela na místo odjezdu několika barevná 530d e39. Větší vrak jsem už dlouho neviděl
. Vystoupil z toho takový mlaďoch a že jede s námi.
Vydali jsme se tedy na cestu a první zastávka byla na benzínce ve Velkém Meziříčí. Tam už e39 tekla, jak prokopnuté necky. Teklo jí servo a nechávala za sebou slušnou olejovou čáru a při stání i nemalou kaluž. Týpek si koupil teda olej, dolil servo a vyrazili jsme dál.
Druhá zastávka byla v 6h ráno těsně za Prahou, kde se připojil Pavel.Rossi se svojí e32 735iL a jeho kamarád s e65 745i.
Připomínám, že e39 pořád "malovala" olejovou čáru a dolévaly se litry oleje, které stály na dálničních benzínkách nemalé peníze
.
Poslední zastávkou v ČR byl Rozvadov, kde jsme dotankovali do plna a kolega s e39 zjistil, že nechal ve Velkém Meziříčí kreditní kartu
.
Příjezd do Mnichova proběhl bez komplikací kolem 10h dopoledne a my se vydali na návštěvu BMW Muzea + BMW Weltu. V muzeu jsme strávili asi 4h, ve Weltu další skoro 2.
Před odjezdem jsem ještě domluvil pár minut parkování na vyhrazené ploše za účelem focení aut s budovou BMW muzea v pozadí. Což byl také jeden z důvodů, proč jsem tam jel 750iL. Já vím, jsem magor
.
Skončili jsme celkem brzo, proto jsme se rozhodli podívat ještě do centra města, kde jsme nikdo z nás ještě nebyl. Zadali jsme do navigace od oka střed starého města a vydali se na cestu. Po asi půl hodině v městské špičce jsme se doskákali kolonami až do středu centra, kde jsme využili podzemní parkoviště. No parkoviště... ono to bylo asi spíš odkladiště městských mini vozítek. Měl jsem co dělat se svým longem, abych se tam vytočil, natož zaparkoval. Jenže po vystoupení z auta mě polil studený pot... Více než 30° vedro a kolony neudělaly 20 let starému chladiči dobře. Z pod kapoty jsem slyšel silné syčení a z pod auta už tekl potůček vody
.
Otevřel jsem kapotu a z chladiče gejzír
. Z místa, které v ČR jen rosilo, najednou tryskala pára a voda. Takže už jsem viděl scénaře, jak se domů svezu e92 a potom pojedu s novým chladičem vlakem zpět do Mnichova
.
No nic, v této chvíli nešlo nic vyřešit. Zabouchl jsem kapotu, zamknul auto a šli jsme do města...
Malá vsuvka na téma e39. Servo už asi nemělo žádný olej, proto se e39 odpojila a neodbočila s námi do podzemní garáže. A to bylo naposled co jsme toho kluka viděli. Někteří si možná všimli, že ani jednou nezaznělo jeho jméno. Nevěděli jsme ho tehdy a nevíme ho do teď. Ten týpek se objevil jako přízrak, obohatil naší cestu o radost z cizího neštěstí a zmizel
. Legenda praví, že je v Mnichově do teď. S nepojízdnou e39 a bez kreditní karty
.
Z města jsme se vrátili po 2h a asi tušíte, že motor nebyl o moc chladnější, než když jsem odcházel
. Voda ještě tlakovala, ale nakonec se podařilo víčko otevřít a dolít destilovanou vodu. Překvapilo mě, že i přes hrozivě vypadající situaci, jsem dolil jen 1 litr. To mě utvrdilo, že E38 jen tak něco nezastaví a že se můžeme vydat na cestu domů. Hlavní bylo se vymotat z centra a dostat se na dálnici, kde už bude chlazení v pohodě a chladič nebude vystaven takovému tlaku.
Německé dálniční tempo jsem si vychutnával co provoz dovolil a 7er si to užívala. První zastávka proběhla až v Rozvadově, kde jsem po obědo/večeřové pauze dolil třičtvrtě litru vody. To mě uklidnilo ještě víc a ujistilo, že teď už auto dojede domů v pohodě.
Poslední zastávka při cestě zpět byla v Berouně, kde jsme dotankovali znova do plna a tradá do Ostravy.
Tímto chci pozdravit E38, která kolem mě projížděla, když jsem tankoval na benzínce v kopci při výjezdu z Berouna. Podle zvuku V8. Zablikal varovnými a zmizel v dáli
.
Domů jsme dorazili v neděli v 1 ráno. Od dveří, ke dveřím mi výlet trval přesně 24h.
Malé zúčtování hladové V12:
Výjezd z Ostravy = plná nádrž
1. dotankování do plna v Rozvadově, 60L, ujeto 515km, spotřeba 11,65 L/100m - styl jízdy svižnější dálniční tempo v souladu s českým tankodromem
2. dotankování do plna v Berouně, 70L, 583km, spotřeba 12,00 L/100km - plunulá jízda německem + ucpaný Mnichov, když dálniční provoz dovolil, tak full gas. Maximum 230. Nicméně stále někdo brzdil levý pruh. Stejně jako u nás.
3. poslední dotankování do plna po návratu do Ostravy, 50L, 382km, spotřeba 13,00 L/100km - o stylu jízdy raději nebudu psát, ale o litr vyšší spotřeba než v Německu mluví za vše
Co se týče BC, tak hlásilo 12.4, zatímco podle tankování je celková spotřeba 12.2. To je asi odpuštění hodná odchylka
No a chladič? Po příjezdu jsem ho objednal z Granexu. Skladem měli několik kusů a měl jsem ho druhý den u sebe. Že já ho nevzal rovnou zde...
Výměna byla celkem rychlovka. Vzhledem k tomu, že jsem loni měnil expanzku, tak na mě ani nečekalo několik kilo listí a bordelu. Ale i tak je rozdíl starý vs. nový celkem razantní
. Akorát jsem při výměně zjistil, že kdo ví jak dlouho jezdím s ulomeným hrdlem pod horní hadicí. Plastová příruba zustala hezky v hadici a po vytáhnutí se rozpadla na 4 kusy
.
