Mám zase pár novinek, ať je co číst. Začneme zlehka - na to dostat europaletu do kufru chybí tři centimetry u plynových vzpěr. Přesto na sedan slušné, v pohodě jsem ji odvezl, byť s nedovřeným kufrem. 8o)
Lídl v Kuřimi vybudoval v rámci zlepšování služeb zákazníkům speciální místo pro sedmičkové bavoráky. Kéž by takové bylo před každým obchodem.
Novinka do sbírky dílů je sada dveří. Přední jsou dokonalé bez gramu koroze, zadní trochu začínají, ale půjdou zachránit. Jsou prý sundané ještě v době, kdy ta auta nebyla rezavá jak dnes, původní lak, nerozdělávaná mechanika, pěkná cena. Kupoval jsem je od zajímavého kluka, jmenuje se skoro jako ten rakouský policista z Kobry 11, na ruce má vytetovanou třícu a bydlí ve své autodílně, kde pracuje na autech kamarádů a svých driftových speciálech. Navíc je to skoro soused, takže jsem to měl pár kroků. Pro zajímavost, do kufru se vejdou jedny přední dveře bez tapeců, na to zadní dveře a víko jde normálně zabouchnout. Takto to teď dočasně vypadá u nás v obýváku a mám velkou radost, že nejchoulostivější věc na karoserii e32 mám pro další generace vyřešenou. 8o))
Vyřešil jsem konečně i jediné silně rezavé místo na autě - zadní roh lemu opravený z Německa medvědím hovnem a kytem. Vše jsem vyřezal do zdravého a nahradil dílem ze 740, kterou jsem měl na díly. Na klempírně jsem nafasoval trámek a kladivo a vytáhl jsem i druhý lem, který někdo při parkování zatlačil do boudy a špatně vykytoval.
A teď to nejzajímavější. Na střední a později na vysoké mi začalo být líto, že jsem se vyhnul učňáku. Zkrátka jsem těm klukům natolik záviděl ty praxe, že jsem to nakonec nevydržel, vzal si do ruky katalog středních škol, vybral všechnu dovolenou a nějaké neplacené volno, sedl k meilu a po nějaké době můžu konečně říct - mise kompletní, jsem vyučený autolakýrník!
Byl to pro mě neskutečný zážitek, strašně jsem si to užil a měl jsem svým způsobem i obrovské štěstí. O to víc, že jsem se dostal do party profíků, kteří dělají v autorizovaném servisu, dodělávali si kvalifikaci a věděli o čem je řeč.
A nebyl bych to já, abych neskočil do bavoráckých montérek od Jaraxe a nezapojil do toho sedmu, za což vděčím podpoře vstřícného personálu školy, plnému automobilových nadšenců.
Moje sedma v roli didaktické pomůcky při učňovských zkouškách (celolak bez střechy s rozstřikem do céčkového sloupku).
Toto najelo na dílnu po dodělání sedmičky. Retuše originál laku.
Ještě ji nemám celou doskládanou, ale jako malý dárek dostala nové originál blikače ze skladů Ministerstva vnitra, spolu s novými světly a originál mlhovkami to vypadá fakt dobře. Časem koupím ještě dálky. Po vyřešení většiny mechaniky
tak přišel konečně čas i na kosmetiku. 8o)
